"Důraz klademe zejména na ucelené sítě, významným kritériem pro budování cyklostezek je oddělit je od motorizované dopravy. Vytvoření rozsáhlé sítě po Ostravě vychází z existence stávajících úseků. Naší snahou je doplnit a propojit tyto úseky," podotkl Sucharda.
V následujících měsících je v plánu například dobudování úseků vedoucích kolem řek Ostravice a Odra. Podle ostravského cyklokoordinátora Martina Krejčího vzniká také první betonová cyklostezka v Bělském lese v městské části Jih. "Chceme dát cyklistům lepší povrchy. Betonové stezky jsou důležité z důvodů prorůstání kořeny, které pak nezvedají povrch stezky," vysvětlil Krejčí. Většina budovaných stezek, které budou mimo vozovky, bude podle něj vytvořena z živice. Budou je tak moci využívat i příznivci in-line bruslení.
"Chceme jednat také s Moravskoslezským krajem, aby se už v letošním roce podařilo vyznačit asi pět kilometrů cyklopruhů na některých komunikacích ve vlastnictví kraje," podotkl Krejčí. Mohlo by jít například o ulice Hlučínská, Těšínská či Michálkovická. "Chceme cyklodopravu dostat do určitého koridoru, kde ti cyklisté budou ve větším bezpečí," řekl Krejčí.
Zatímco cenový průměr na kilometr cyklostezky je v ČR asi 5,5 až šest milionů korun, v Ostravě vychází řada budovaných tras dráž. "V Ostravě jsou cyklotrasy, které se daly levně vybudovat, už dobudované a teď se dostáváme do husté zástavby, kde musíme kromě vlastních cyklostezek nebo cyklopruhů budovat i doprovodnou infrastrukturu, jako například nasvětlení přechodů," vysvětlil Krejčí.
Podle Ondřeje Kolínka z občanského sdružení Ostravou na kole ve městě chybí například propojení centra města s obvody Poruba či Jih. Také s těmito trasami město počítá. "Prioritně bychom šli možná trochu jinak. Kdyby se ale opravdu zrealizovalo vše, co město plánuje, myslím, že by to bylo výborné," podotkl Kolínek.
zdroj: ČTK